Zdeněk předvedl v silničním závodě mužù na mistrovství světa ve Florencii velmi dobrý výkon. Jako jediný z Èechù vydržel s nejlepšími téměř do samého závěru, z vedoucí skupinky odpadl až v předposledním kopci. Nakonec obsadil 26. místo se ztrátou 1:59 min. na mistra světa Portugalce Costu.
Před závodem jsi tvrdil, že chceš s nejlepšími vydržet až do finále, což se ti prakticky podařilo.
Odpadl jsem v předposledním kopci závěrečného okruhu. Už jsem toho měl plné zuby a nahoře mi chybělo možná sto metrù, abych první skupinku doskočil. Ale nohy po sedmi a pùl hodinách závodu už víc nemohly. Bylo to peklo, i kvùli tomu dešti.
Jsi se svým vystoupením spokojen?
Vím, že jsem tam nechal úplně všechno a je to maximum, čeho jsem v danou chvíli mohl dosáhnout. Chtěl jsem v závěru něco vymyslet, ale tempo bylo tak vysoké, že se z něj nedalo pořádně odjet. Respektive já už na to neměl. Nemùžu proto být nespokojený.
Jak moc bylo těžké jet skoro celých 272 kilometrù v lijáku?
Před deštěm se člověk nikam neschová, po deseti minutách je každý promočený, a má na sobě cokoliv. Počasí bylo pro všechny stejné a díky němu byl závod extrémně náročný. Byla z něj taková přírodní selekce, vydrželi jen ti nejsilnější. Hodně se padalo, člověk musel být neustále ve střehu. Já naštěstí nelehl ani jednou, dost mi v tomhle pomohla i moje cyklokrosová minulost.
Překvapil tě novopečený mistr světa Rui Costa?
Zas taková senzace to není, měl výbornou sezónu. Vydržel vpředu s nejlepšími do úplného konce a titul si právem zaslouží.
Co máš ještě v této sezóně v plánu?
V neděli jedu závod Kolem Lombardie, hned po něm letím do Prahy. V pondělí ráno si musím vyzvednout čínské vízum a odpoledne letím přes Paříž na etapák do Pekingu. Organizátoři nám platí byznys třídu, tak ten let bude příjemnější. Tony Martin už tenhle závod dvakrát vyhrát a chceme mu pomoci k třetímu vítězství.