Na Vueltu se Zdeněk chystá po týdenní pauze od návratu z Olympijských her. Během uplynulého týdne se zejména zotavoval z cesty a časového posunu.

„Cesta byla dost dlouhá. Letěl jsem Rio-Lisabon-Barcelona-Mallorka. Dlouho jsme se z ní dostával, jak časový posun, tak celá cesta byla náročná. Doufám, že to bude už jen lepší a lepší. Na Mallorce jsem trénoval od středy do středy, první dny jsem se jen vozil, necítil jsem se dobře. Až poslední 3-4 dny jsem jel normální trénink. I když s přihlédnutím k tomu, že jsem na Vueltu chtěl být odpočatý.“

Z Olympijských her si Štyby přivezl převážně pozitivní zážitek, by» závod samotný nebyl podle jeho představ.

„Olympiáda pro mě byla neuvěřitelným zážitkem. Celý ta vesnička, možnost potkat se s ostatními sportovci. Naši to podle mě zvládli výborně, líp to podle mě, nepočítám-li nás
, ani nešlo. Celková atmosféra byla skvělá, přišel jsem si jako na nějakém sportovním kempu. Jíš tam s dalšími deseti tisíci lidmi na jednom místě. Pokaždé, když jsem si dal jídlo a šel s ním ven, seděl tam už někdo z Èechù, potkal jsem se s Kelemenem, Prskavcem...ta atmosféra prostě byla úžasná. V Èeském domě byla kancelář s televizí, kde jsme se vždycky ráno sešli na kávě, popovídali si. Celkově je ten areál tak obrovský, že jsme to ani nestihli projít, natož se seznámit se všemi. Pro mě bylo strašně zajímavé slyšet od ostatních, jak jejich sport funguje, jak trénují, jaký mají rytmus sezónní.“

„K závodu konkrétně: mě to prostě nesedlo, byl jsem v dobré formě, ale ten závod mi nebyl šitý na míru. Jeli jsem na Königa, pro něj to mělo být perfektní. Ale zřejmě se ukázala pauza v první části sezóny, kdy moc nejezdil a po pěti a pùl hodinách mu prostě došlo. V jeden moment jsme se snažili pole roztrhnout, to se povedlo, ale pak už to nebylo podle plánu. Já jsem od začátku závodu měl křeče, to pro mě moc obvyklé není, nebylo mi dobře. Nevím, jestli z jídla, vody, vedra...v den závodu bylo daleko tepleji, než v předchozích dnech, k tomu ta vlhkost strašná. Prostě to nebyl mùj den. Mrzí mě reakce veřejnosti typu „ÈR není Èedok“. Jestli má někdo pocit, že si na Olympiádu jedete udělat výlet, je to omyl. Každý z nás tomu dal všechno, každý měl svùj úkol, každý se poctivě připravovat a u jednorázových závodù to bývá tak, že se častěji zabalí. Při odstupu nad 15 minut Vás automaticky pořadatelé odstavili. Skončili jsme až v momentě, kdy bylo jasné, že na to dojde a kdy to prostě dál nešlo. Bylo to opravdu strašně fyzicky náročné, podotkl bych, by» ne na svou obranu, ale fakticky, že jsem slezli později, než pùlka balíku.“

Po sobotním závodě došlo i na sledování ostatních Èechù. Zdeněk se byl podívat na bitvě Barbory Strýcové a Lucie Šafářové se sestrami Williamsovými a označuje to za svùj doposud nejkrásnější sportovní zážitek z pasivní pozice diváka.
„Fandili jsme tak vehementně, že v jednu chvílí brazilská část publika skandovala „Èeši, Èeši“. Fakt naprosto nepopsatelně úžasný zážitek pro mě.“

Na Vueltu je Zdeněk připraven, by» se ještě necítí na 100% v pořádku. Určitě se ale v některé z etap pokusí o vítězství.
„Šance na etapové vítězství podle mě je, nejdřív se musím dostat z nepohodlí, které pořád cítím. Budu to brát den po dni, doufám, že se mi začne jezdit dobře.“shrnul Štyby zážitky z posledních dvou týdnù





By on 19/08/2016